tonutí

23. listopadu 2010 v 15:03 | admin |  Plíce a jejich nemoci

Tonutí


(Přesměrováno z Utopení)
Ilustrativní fotografie ukazuje typickou polohu utonutého člověka

Tonutí (utonutí)

Charakteristika tonutí

Utonutí je definováno jako smrt udušením z nedostatku vzduchu, zatímco tonutí označuje stav, kdy člověk tuto příhodu třeba i dočasně přežije.
Proces tonutí je sled událostí vedoucích k utonutí. Ačkoli se sled událostí liší jeden od druhého (viz výše) a je ovlivněn především danými okolnostmi, existuje mnoho společných rysů.
Musíme předpokládat, že v mnoha případech jsou nehody vedoucí k "tichému tonutí" zapříčiněny něčím jiným, co nemá bezprostřední vztah k plavání:
  • srdeční záchvat - opilost
  • epilepsie - vliv drog
  • mozková mrtvice - úder do hlavy
  • reflex bloudivého nervu - jiný úraz
Tonutí bývá provázeno panikou a zuřivým zápasem postiženého o udržení hlavy nad hladinou, zvláště nedosáhne-li na dno a nemůže se ničeho zachytit.

Počáteční fáze tonutí

Jestliže se plavec, který je při vědomí, začne neočekávaně potápět, je tento stav následně doprovázen vdechováním a polykáním vody.
Včasný zásah v této fázi - vytažení hlavy postiženého z vody, může zajistit opětovné dýchání a konec potíží.
Není-li však poskytnuta včas pomoc, nastane u tonoucího masivní polykání vody, které je v zápětí doprovázeno velice nebezpečných vdechováním vody. Při vdechování vody může dojít k:
  • průniku vody do plic bez laryngospasmu (reflexní křeči hlasivkové štěrbiny) = mokré tonutí
  • průniku vody do plic s laryngospasmem, tj. s uzavřením hlasivkové štěrbiny. Tato štěrbina je pak zcela neprůchodná, do plic nemůže pronikat žádný vzduch a tonoucí se dusí (popř. se pak i zcela udusí) bez průniku vody do plic = suché tonutí resp. suché utonutí.
  • průniku vody do plic s laryngospasmem (tzn. tonoucí prochází nejdříve suchým tonutím). Křeč po upadnutí do bezvědomí povolí, tonoucímu se obnoví dechová aktivita a protože má hlavu pod vodou, začne opět masivně vdechovat vodu a tonoucí utone resp. se udusí s vodou v plicích - mokré utonutí.
V době bezdeší (apnoe) O2 a pH krve klesá a CO2 v krvi a mozku stoupá. Vzrůstající nedostatek kyslíku v mozku se v počáteční fázi odráží v chování postiženého (dezorientace, zmatenost, upadání do bezvědomí...).

Tonutí

Mokré tonutí

Nastává:
  • masivním vnikáním (vdechováním) vody do plic bez laryngospasmu; tonoucí polyká ale hlavně vdechuje čím dál více a více vody, voda se "usazuje" v plicích -> kyslík nemůže přestupovat do krevního oběhu -> krev není okysličována -> mozku se nedostává kyslík -> tonoucí ztrácí vědomí a dusí se resp. se udusí s vodou v plicích = tzv. mokré tonutí resp. mokré utonutí
  • po ztrátě vědomí a upadnutí do bezvědomí při suchém tonutí; většinou dojde k uvolnění křeče - laryngospasmu (resp. všech křečí a svěračů v těle obecně) a spontánnímu obnovení dechové aktivity. Má-li v tomto okamžiku postižený hlavu pod vodou, dojde spontánně k obnovení dechové aktivity a opětovnému vnikání (aspirace) vody do plic.
Voda vnikající do plic poškozuje povrchně aktivní látky na povrchu plicních sklípků, dochází k otoku plic. Objevuje se pěna v ústech.
Pro lepší pochopení následujícího textu si při výrazu "slanější" představme "SŮL" a srovnávací tekutinu jako "VODU". Když vedle sebe dáme špetku soli a kapku vodu, voda se vždy přesune do špetky soli a naředí ji (nikdy nepřestoupí sůl do vody).
Při aspiraci slané mořské vody, která je hypertonická oproti krvi tzn. voda v plicích je slanější než krev, dochází k přestupu krevních tekutin a bílkovin z tělního oběhu do plic a rychle k otoku (edému) plic.
U aspirace sladké vody, která je naopak hypotonická tzn. krev je slanější než voda v plicích, dochází k vstřebání vody z plic do krevního oběhu, při tom dochází k poškození struktury plicních sklípků s následným otokem plic. Při aspiraci velkého množství sladké vody vzniká hemolýza (rozpad červených krvinek).

Suché tonutí

Asi u 10-20 % případů nedochází k vniknutí vody do plic. Příčinou smrti je udušení s laryngospasmem = reflexní křečí hlasivkové štěrbiny (laryngu) a jejímu úplnému uzavření přetrvávající až do okamžiku upadnutí do bezvědomí nebo smrti. Smrti, která nastane v takových případech, se říká "suché utonutí". Tonoucí se udusí bez průniku vody do plic.
Příčiny laryngospasmu (uzavření hlasivkové štěrbiny):
  • dopad studené vody na hlasivky
  • při plavání s plným žaludkem a následným vdechnutím žaludečního obsahu

Konečná apnoe (bezdeší)

Postižený, který se dostane do pozdějších stadií mokrého nebo suchého tonutí, ztrácí vědomí a přestává dýchat. Tento stav zástavy dýchání je znám jako konečná apnoe (bezdeší).
Postižený, který je zachráněn v této fázi tonutí, vyžaduje okamžité umělé dýchání (i ve vodě!). Následně pak rychlou lékařskou pomoc.

Srdeční zástava

Srdeční zástava může nastat:
  • následkem náhlé reflexní smrti způsobené podrážděním nervu vagu (= nerv bloudivý). 
    Příčiny podráždění nervu vagu:
    • příliv vody na obličej (vlna od motorového člunu, cákání vody, ...)
    • úderem břicha o hladinu (špatný skok do vody tzv. placák, ...)
    • rychlé a náhlé ochlazení povrchu těla bez předchozího osmělení (skok do bazénu bez osprchování, ...)
  • jako následek jiných faktorů (např. infarkt srdeční)
  • jako následek konečné apnoe (bezdeší).
Jakmile zachránce zjistí, že postižený nemá hmatný puls, nastala srdeční zástava, musí neodkladně začít s kardiopulmonální resuscitací (kvalitní a dostatečná nepřímá masáž srdce doprovázená umělým dýcháním).
Ačkoliv postižený ve stavu, kdy nedýchá a došlo k zástavě srdce, je označován za klinicky mrtvého, může včasná a dobře prováděná kardiopulmonální resuscitace tento stav zvrátit.
Moment, kdy dochází k nezvratnému zániku mozkových buněk (již po cca 5 minutách) se nazývá biologická smrt. Nastává chvíli po smrti klinické. Proto je třeba zdůraznit, že jen včasná záchrana s resuscitací minimalizuje poškození mozku postiženého.
Chladná voda prodlužuje období klinické smrti zpomalením metabolismu. Tonoucího je tedy nutné resuscitovat ihned i po delším pobytu pod vodou.

Shrnutí


UPOZORNĚNÍ
I když jsme vnitrozemský stát, můžeme se s tonutím ve slané vodě setkat i u nás v ČR a jiných vnitrozemských státech. S mohutným rozvojem aquaparků a školních bazénů s experimentální vodu se i zde často setkáváme se slanou vodou. Proto se vždy před začátkem plaveckého výcviku seznamte s charakterem vody v bazénu a na tato nebezpečí myslete.
  • Tonutí

    je dušení ve vodě, kdy tento stav tonoucí třeba i dočasně přežije
  • Utonutí

    je smrt udušením z nedostatku vzduchu
  • Suché tonutí

    následkem podráždění hlasivkové štěrbiny (laryngu) vodou dojde k jejich křeči (spasmu) a uzávěru hlasivkové štěrbiny. Následkem toho se tonoucí začne dusit - do plic se přes laryngospasmus nemůže dostat žádná voda => tonoucí se udusí bez průniku vody do plic. Zesílení reflexu (laryngospasmu) podmíněno zvýšenou hladinou alkoholu v krvi.
  • Mokré tonutí

    vzniká následkem mohutného vdechování (aspirace) vody bez laryngospasmu - v plicích (a samozřejmě i žaludku) je velké množství vody, kyslík se nemůže dostávat do krevního oběhu => snížení okysličení krve => poruchy vědomí => upadání do bezvědomí
  • Příčiny tonutí nebo utonutí:

    • přecenění sil a vyčerpání (plavání na velké vzdálenosti, podcenění klimatických vlivů a vlivu teploty vody, ...)
    • psychická příčina (když se dozví plavec, že je pod ním 50 metrů hloubky, zapomene plavat a začne tonout)
    • potápění a potápěčské nehody (plavání pod vodou, výdrž pod vodou na nádech, potápění s přístrojem, ...)
    • náhlá smrt před pádem do vody (srdeční příhoda na lodi s pádem do vody aj.)
    • náhlá smrt ve vodě (infarkt ve vodě, epileptický záchvat aj.) a srdeční zástava (náhlá voda přes obličej, rychlé ochlazení těla, úder břicha o hladinu, ...)
    • smrt na základě poranění před vstupem do vody (úder do hlavy při pádu do vody o skálu aj.)
    • smrt na základě poranění utrpěného ve vodě (přejetí plavidlem, náraz hlavou na kámen pod hladinou po skoku aj.)
    • reflektorická smrt při styku těla se studenou vodou (srdeční zástava = podráždění nervu vagu, laryngeální šok = laryngospasmus) tzv. suché tonutí
    • vlastní utonutí na podkladě aspirace vody tzv. mokré tonutí
  • Tonutí ve sladké vodě

    • sladká voda v plicích je oproti krvi hypotonická tzn. krev je slanější
    • dochází k přestupu vdechované sladké vody z plic přes plicní sklípky (alveoly) do krevního oběhu, naředění a zvětšení objemu krve => postupně pravostranné srdeční selhávání, otoky končetin a rozpad červených krvinek
  • Tonutí ve slané vodě

    • slaná voda v plicích je oproti krvi hypertonická tzn. vdechovaná voda je slanější než krev
    • dochází k "nasávání" krve do plic => okamžitý mohutný edém plic, nemožnost přestupu kyslíku do krve, vykašlávání zpěněné krve, snížení okysličení mozku, poruchy vědomí
    • po tonutí resp. i po malém vdechnutí slané vody (nemusí jít vyloženě o tonutí) musí následovat hospitalizace a sledování stavu postiženého v nemocnici. Pokud by se toto zanedbalo, mohlo by se u tonoucího objevit tzv. SEKUNDÁRNÍ TONUTÍ => tonoucí se může vnitřně utopit i po několika hodinách po tonutí (až 72 hodin)!!! Pozor na slanou vodu ve školních bazénech, myslete na to!!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 WinstonEnunc WinstonEnunc | E-mail | Web | 1. března 2017 v 18:02 | Reagovat

thanks for this great informative website, living up the skilled work check out this <a href=http://onlinecasinos-x.com>casino online</a> offers    , buy <a href=http://www.sextoysfun.net>sex toys</a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama